Kritická bezpečnostní rizika cloud computingu v roce 2025

Cloud computing se stal základní součástí moderních podnikových operací a poskytuje organizacím ve všech odvětvích bezkonkurenční flexibilitu, škálovatelnost a nákladovou efektivitu. Vedle těchto podstatných výhod však přicházejí i významné bezpečnostní výzvy, které musí organizace aktivně řešit. Přibližně pětačtyřicet procent bezpečnostních incidentů nyní pochází z cloudových prostředí, což podtrhuje zásadní potřebu zdokonalených bezpečnostních opatření v době, kdy podniky pokračují ve své cestě digitální transformace.

Finanční důsledky nedostatečné bezpečnosti cloudu dosáhly alarmující úrovně. Průměrné náklady na narušení dat se vyšplhaly na 4,88 milionu dolarů v roce 2024, což představuje nejen okamžité finanční ztráty z ohrožených dat, ale také dlouhodobé poškození pověsti a regulační sankce. Tyto značné náklady zdůrazňují, proč musí organizace upřednostňovat investice do komplexních řešení bezpečnosti cloudu, včetně robustních zásad správy přístupu, správné konfigurace cloudových služeb a průběžného vyhodnocování zranitelností.

Porozumění problémům zabezpečení cloud computingu

Cloud computing poskytuje prostřednictvím internetu řadu výpočetních služeb, včetně úložišť, databází, serverů, síťového softwaru a analytiky. Tento model umožňuje organizacím vyhnout se správě fyzické infrastruktury, jako jsou datová centra, hardware a lokální servery. Místo toho podniky využívají infrastrukturu a služby od hlavních poskytovatelů cloudových služeb, jako jsou Amazon Web Services, Microsoft Azure a Google Cloud Platform, a vytvářejí tak prostředí, kde dochází k rychlému škálování při nižších nákladech na zdroje bez provozní zátěže spojené s údržbou fyzických prostředků.

Tyto tři široce uznávané modely služeb slouží různým organizačním potřebám. Infrastruktura jako služba poskytuje virtualizované výpočetní zdroje prostřednictvím internetu, což organizacím umožňuje značnou kontrolu nad operačními systémy a nasazenými aplikacemi bez nutnosti investovat do fyzického hardwaru. Platforma jako služba nabízí vývojářům kompletní platformu pro vytváření, provoz a údržbu aplikací bez nutnosti správy základní infrastruktury. Software jako služba poskytuje aplikace přes internet na základě předplatného, čímž eliminuje požadavky na instalaci a údržbu, zatímco poskytovatel služby se stará o infrastrukturu, zabezpečení, aktualizace a údržbu.

Cloud computing sice odstraňuje mnoho problémů se správou infrastruktury, ale zároveň přináší nová rizika, která vyžadují pečlivou pozornost v oblasti bezpečnosti dat a ochrany soukromí. Přechod na cloudové prostředí rozšiřuje prostor pro útoky na organizaci, protože podniky ukládají více dat a provozují aplikace v cloudu, čímž se otevírají další potenciální vstupní body pro kybernetické útoky. Každá cloudová služba, aplikace a integrace přidává potenciální zranitelná místa, která mohou útočníci využít, a proto jsou silná bezpečnostní opatření nezbytná pro ochranu před neoprávněným přístupem, narušením dat a kompromitací systému.

Hlavní zranitelnosti bezpečnosti cloudu

Úniky dat představují jednu z nejvážnějších hrozeb, kterým čelí cloudová prostředí. Tato narušení jsou důsledkem neoprávněného přístupu k datům uloženým v cloudu, což má různé důsledky, od finančních škod a právních důsledků až po vážné poškození pověsti. Chyby v konfiguraci nastavení zabezpečení cloudu, kompromitace pověření a zranitelné aplikace jsou běžnou příčinou narušení bezpečnosti dat. Přibližně osmdesát procent případů narušení bezpečnosti dat v roce 2023 se týkalo dat uložených v cloudových prostředích, což z bezpečnosti cloudu činí kritický problém s hmatatelnými dopady včetně ztráty důvěry zákazníků a snížení příjmů.

Chybně nakonfigurované nastavení cloudu představuje hlavní faktor narušení bezpečnosti cloudu. Špatná konfigurační nastavení včetně otevřených úložných bucketů, příliš liberálních zásad správy identit a přístupů a veřejně vystavených zdrojů obsahujících citlivé údaje vystavují kritické informace útočníkům. Nedávné zprávy uvádějí, že přibližně patnáct procent narušení kybernetické bezpečnosti bylo způsobeno nesprávnou konfigurací cloudu, což zdůrazňuje naléhavou potřebu pravidelných auditů konfigurace v cloudových prostředích.

Další významnou zranitelnost představují nezabezpečená rozhraní pro programování aplikací. Rozhraní API jsou pro funkčnost cloudu nezbytná, ale nezabezpečená rozhraní API vytvářejí cesty pro zneužití zabezpečení. Tato rozhraní často trpí slabou autentizací, nedostatečným šifrováním nebo nedostatečnou validací, které hackeři využívají k přístupu k cenným cloudovým zdrojům nebo k manipulaci s kontrolními údaji. Ohromujících devadesát dva procent organizací zaznamenalo v uplynulém roce bezpečnostní incidenty související s rozhraním API, přičemž zranitelnosti rozhraní API jsou často přehlíženy, přestože jsou oblíbeným cílem útočníků.

K únosu účtu dochází, když útočníci použijí ukradené přihlašovací údaje získané metodou phishingu nebo hrubou silou k získání neoprávněného přístupu ke cloudovým účtům. Jakmile útočníci získají kontrolu nad účtem, mohou manipulovat s daty, krást informace nebo narušovat služby. V roce 2023 vzrostl počet hrozeb spojených s cloudovými účty oproti předchozímu roku šestnáctkrát, což ukazuje, jak rychle se tyto hrozby vyvíjejí a jak kompromitované účty umožňují následné útoky nebo exfiltraci dat bez odhalení.

Vznikající hrozby a provozní výzvy

Hrozby zevnitř představují jedinečné nebezpečí, protože se týkají zaměstnanců, dodavatelů nebo partnerů s legitimním přístupem ke cloudovým zdrojům, kteří mohou tento přístup úmyslně nebo neúmyslně zneužít. Tyto hrozby jsou obzvláště nebezpečné, protože pocházejí od osob, kterým byl svěřen přístup k citlivým informacím, což umožňuje, aby vnitřní útoky obešly tradiční bezpečnostní opatření a zůstaly obtížně odhalitelné a účinně zmírnitelné.

Útoky typu Denial-of-Service mají za cíl přetížit cloudové služby a učinit je tak nedostupnými pro legitimní uživatele. Útočníci obvykle zahlcují cloudové systémy nadměrným provozem, aby si vynutili snížení výkonu nebo úplné výpadky, což vede k výpadkům, ztrátě příjmů a poškození pověsti. Moderní útoky na odepření služby jsou stále sofistikovanější a využívají botnety, které zesilují jejich destruktivní dopad na cloudovou infrastrukturu.

Ke ztrátě dat v cloudových prostředích může dojít náhodným smazáním, selháním hardwaru nebo záškodnickými útoky. Organizace, které nemají dostatečné možnosti zálohování a obnovy po havárii, čelí významnému riziku trvalé ztráty cenných dat. Útoky ransomwaru představují hlavní příčinu ztráty dat, neboť šifrují kritické soubory a požadují za ně výkupné, přičemž mohou způsobit nevratné škody na provozu podniku.

Nedostatečná viditelnost cloudu se objevuje s tím, jak organizace rozšiřují své cloudové operace. Mnoho podniků se snaží udržet úplný přehled o svých cloudových prostředích, což vytváří překážky pro detekci hrozeb a reakci na ně, které způsobují, že cloudové zdroje jsou vystaveny nebezpečí. Nedostatečná viditelnost často způsobuje, že bezpečnostní týmy nevědí o implementacích stínového IT nebo chybných konfiguracích, což umožňuje, aby neodhalená narušení přetrvávala a časem se rozšiřovala.

Dodržování předpisů a pokročilá přetrvávající rizika

Model sdílené odpovědnosti v cloud computingu rozděluje bezpečnostní povinnosti mezi poskytovatele cloudu a organizace. Zatímco poskytovatelé cloudu zabezpečují fyzickou infrastrukturu, sítě a virtualizační vrstvy, organizace musí chránit svá data, aplikace a konfigurace. Mnoho podniků tento model neadekvátně chápe, čímž vznikají mezery v bezpečnostním pokrytí, které zanechávají kritická aktiva zranitelná vůči zneužití.

Porušení souladu s předpisy má vážné důsledky pro organizace v regulovaných odvětvích, které čelí přísným požadavkům týkajícím se ochrany osobních údajů a zabezpečení, jako jsou GDPR a HIPAA. Nedostatečné zabezpečení cloudového prostředí může vést k selhání shody s předpisy, což s sebou nese závažné právní důsledky a negativní dopady na pověst. Porušení shody s předpisy může vyvolat audity a potenciální narušení podnikání, takže proaktivní správa shody s předpisy je nezbytná.

Pokročilé přetrvávající hrozby představují sofistikované kybernetické útoky, při nichž hackeři získají přístup do cloudových prostředí a udržují si je po delší dobu. Cílem těchto dlouhodobých skrytých útoků je krádež citlivých informací, aniž by se spustil alarm bezpečnostního systému. Pokročilé trvalé hrozby jsou obvykle sponzorovány státem nebo prováděny vysoce kvalifikovanými útočníky, takže je velmi obtížné se proti nim bránit tradičními bezpečnostními metodami.

Mezery v šifrování vytvářejí zranitelná místa, když organizace nedokážou ochránit citlivá data uložená v cloudových prostředích nebo data při přenosu. Informace bez silného šifrování se stávají náchylnými k zachycení nebo neoprávněnému přístupu. Podniky, které nešifrují citlivé informace, se vystavují riziku narušení a nedodržení předpisů o ochraně osobních údajů, které nařizují ochranu dat.

Špatné postupy správy identit a přístupu, včetně slabých zásad pro hesla nebo nadměrných oprávnění, činí cloudové zdroje zranitelnými vůči neoprávněnému přístupu. Chybná konfigurace správy identit a přístupů usnadňuje kompromitaci účtů a narušení dat. Pravidelné revize zásad IAM v kombinaci s vynucováním vícefaktorového ověřování se stávají zásadními pro minimalizaci rizik neoprávněného přístupu.

Základní osvědčené postupy bezpečnosti cloudu

Základem účinné bezpečnosti cloudu je zavedení silných kontrol přístupu. Vícefaktorové ověřování a robustní zásady hesel účinně zabezpečují přístup ke cloudovým účtům. Přístupová práva by se měla řídit zásadou nejmenších privilegií, tedy poskytovat uživatelům pouze prostředky nezbytné k výkonu jejich práce. Pravidelné kontroly přístupu zajišťují prevenci neoprávněného přístupu a včasné odebrání oprávnění při změně rolí.

Šifrování dat v klidu i při přenosu chrání citlivé informace před neoprávněným přístupem. Organizace by měly zavést vhodné šifrovací protokoly včetně Transport Layer Security pro data při přenosu a Advanced Encryption Standard s 256bitovými klíči pro data v klidu. Komplexní zásady správy šifrovacích klíčů zajišťují řádnou ochranu šifrovacích klíčů po celou dobu jejich životního cyklu.

Průběžné monitorování a auditování cloudových aktivit umožňuje organizacím včas odhalit bezpečnostní hrozby a reagovat na ně. Monitorovací nástroje na bázi cloudu nebo od třetích stran by měly nepřetržitě sledovat aktivity v celém cloudovém prostředí. Pravidelný audit protokolů odhalí podezřelé aktivity nebo pokusy o neoprávněný přístup, zatímco upozornění v reálném čase odhalí neobvyklé vzorce umožňující rychlou reakci, která zabrání eskalaci útoku.

Zabezpečení rozhraní API vyžaduje silné ověřování a šifrování veškeré komunikace API. Pravidelné testování odhaluje zranitelnosti API dříve, než je útočníci mohou zneužít. Brány API spravují a zabezpečují provoz API a zajišťují řádné ověřování a autentizaci požadavků API. Pravidelné sledování vzorců používání rozhraní API pomáhá odhalit neobvyklé aktivity, které mohou indikovat bezpečnostní incidenty.

Pravidelná hodnocení zabezpečení včetně hodnocení zranitelností a penetračních testů odhalují slabá místa cloudové infrastruktury dříve, než je objeví útočníci. Včasná aplikace záplat a aktualizací zabezpečuje známé zranitelnosti. Automatizované bezpečnostní skenování průběžně vyhledává nové hrozby, čímž zkracuje dobu mezi detekcí a nápravou a zároveň zachovává robustní bezpečnostní postoje.

Správné procesy zálohování a obnovy po havárii minimalizují prostoje a ztrátu dat během bezpečnostních incidentů. Organizace by měly zajistit neustálé zálohování dat na bezpečných místech s otestovanými plány obnovy po havárii umožňujícími rychlou obnovu dat. Pravidelné testování zálohovacích systémů a plánů obnovy ověřuje schopnost rychlé obnovy dat, snižuje škody způsobené selháním systému nebo útoky a zároveň zajišťuje kontinuitu provozu.

Zdroj: https://www.sentinelone.com/cybersecurity-101/bezpecnost-cloudu/security-risks-of-cloud-computing